Ochrana životního prostředí

V celé historii existence čistíren odpadních vod je velkým problémem likvidace jejich odpadu - tzv. kalu. Jeho množství můžeme orientačně odvodit z počtu napojených obyvatel na čistírnu odpadních vod. V současné době je to 800-1200 tun kalu na 10 000 napojených obyvatel. V minulosti se většina kalů z čistíren využila při rekultivačních pracích nebo se vyvážela, často bez kontroly, na zemědělské plochy pro zvýšení humusové složky půdy. Rozšířená je výroba průmyslového kompostu podle ČSN 46 5735. Kaly hrají ve vstupu do životního prostředí dvojí roli. Pozitivní je obsah živin a organických látek v kalech pro půdu, které se svou skladbou podobají humusovým látkám, negativní je obsah rizikových prvků (těžké kovy, polyaromatické uhlovodíky apod.), které naopak aplikaci na půdu omezují nebo zcela znemožňují.V souvislosti se vstupem do EU a novými legislativními předpisy je silně omezena aplikace kalu na zemědělské plochy, kterou už nebude možné realizovat bez předchozí hygienizace kalu, tzn. likvidace patogenního a bakteriálního znečištění. Přebytečné kaly se spalují nebo smícháním s biomasou se z nich vyrábí paliva.

ČR se zavázala, že se postará o čištění městských odpadních vod v aglomeracích nad 10 tisíc ekvivalentních obyvatel (EO) do roku 2006 a nad 2 tisíce EO do roku 2010. Nesplnění tohoto závazku může EU penalizovat. Seznam měst a obcí, kterých se to týká, je k dispozici v materiálu Ministerstva zemědělství (MZe) Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod. V něm se uvádí i odhad potřebných finančních prostředků, který činí zhruba 63 mld. Kč.

Fond soudržnosti a strukturální fondy pro oblast čištění městských odpadních vod i zásobování pitnou vodou byly svěřeny do správy Ministerstva životního prostředí (MŽP). I když za splnění požadavků uvedených ve směrnici ručí stát, a ten bude také případné pokuty platit, určité penalizaci se nevyhnou ani obce. Města a obce budou muset vytvořit příslušný projekt, zajistit jeho schválení a maximální míru spolufinancování. V rámci Fondu soudržnosti a strukturálních fondů (SF) je možné počítat se zdroji ve výši zhruba 15 mld. Kč do roku 2006, dále s 1 - 1,5 mld. Kč ročně ze Státního fondu životního prostředí, jednou miliardou korun přispěje MZe. Malou část financí ze svého rozpočtu poskytne také MŽP. Důležitým prvkem spolufinancování jsou však i budoucí příjmy za odvod a čištění odpadních vod a možnost půjček od českých i zahraničních bank. Jedním z nejdůležitějších dokumentů, na jehož základě se stanoví výše spolufinancování EU, bude finanční analýza.

EU nebude výrazně kofinancovat projekty, u nichž předpokládaná cena vodného a stočného nedosáhne reálné hodnoty s progresivním nárůstem. Z evropských programů nelze také financovat soukromoprávní instituce. Proto obce, které prodaly svoji infrastrukturu podnikatelským subjektům, budou mít v případě nutných investic do vodárenské infrastruktury určité problémy s výší vodného a stočného.

Ministerstvo financí zpracovalo spolu s MŽP materiál pro vládu Komplexní řešení způsobu provozování vlastnických vztahů a financování rekonstrukce a rozvoje v odvětví vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu v rámci plnění závazků ČR k EU a s ohledem na možnosti využívání fondů EU, z něhož mj. vyplývá úkol pro ministra zemědělství připravit návrh na věcné usměrňování cen vodného a stočného prostřednictvím cenového úřadu.

Finanční zdroje do odvětví vodárenství a čištění městských odpadních vod jsou limitovány, stejně tak jako termín uvedení zařízení do provozu. Ten, kdo dříve uplatní svůj dobře zpracovaný projekt, má větší naději na vyšší míru spolufinancování ze zdrojů EU.

V domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu v roce 2002 bydlelo 77,40 % obyvatel.

Nejnižší podíl obyvatel připojených na kanalizaci je v Středočeském kraji.

Vzniku odpadních vod se nelze v průmyslových procesech vyhnout, proto je opodstatněná snaha o co největší snížení množství vyprodukovaných odpadních vod, snaha o jejich možnou recyklaci, o jejich opětovné využití. ProMinent nabízí kompletní zařízení pro neutralizaci kyselých a alkalických odpadních vod a pro eliminaci rozpuštěných kovových solí.

Koloběh vody na Zemi společně s průmyslovou činností člověka je příčinou kyselé atmosférické depozice (kyselých srážek). Proč k nim dochází a co způsobují?

Při spalování fosilních paliv, zejména uhlí a ropy, vzniká oxidací síry obsažené v těchto palivech oxid siřičitý. Při všech spalovacích procesech pak vzniká díky oxidaci vzdušeného dusíku (v atmosféře je ho 78%) vzdušným kyslíkem (v atmosféře 21 %), tedy při reakci za normálních teplot plynů k sobě netečných, celá řada oxidů dusíků. Oxidy síry a oxidy dusíku v plynné podobě I po reakci s vodou v atmosféře, působí na prostředí (rostliny, horniny, vodu, stavební materiály) jako slabé kyseliny.

Vzhledem k tomu, že zplodiny spalováním vznikají takřka všude, kde žije člověk, především po celém povrchu souší případně mohou být se vzdušnými masami rozneseny na veliké vzdáleností, je hrozba okyselení prostředí významným celoplanetárním problémem. Okyselení - snížení pH - má za následek změnu prostředí sladkých tekoucích I stojatých vod, které jsou pak nevhodné pro život řady organizmů. Kyselými srážkami ovlivněné půdy negativně ovlivňují životaschopnost stromů v lese a snižují vitalitu půdních organizmů. V kombinaci s přízemním (troposférickým) ozónem byly a jsou kyselé srážky velkým nebezpečím pro jehličnaté lesy mírného pásma.